Rozbil se blog. Rozbil se design...

17. června 2008 v 19:58 | trollop |  Děje se něco?
Takže stav mého designu máte vysvětlený v titulku. Nejde mi to opravit. Protože jakákoli změna se nezobrazuje. Snad zachvíli už to půjde.
Říkám si, že nemá cenu truchlit. Prostě nebudu si tím kazit, ty už beztak zkažené dny. Prostě ne. Užívat si věcí, které mám a nebýt nešťastná z věcí, které už jsem ztratila. Ano. Přesně tak to taky udělám. Nad vším se povznesu, jako jsem to dělávala dřívě, a přestanu se s tím trápit. Vím, že z paměti to nevymažu, ale taky vím, že když si budu užívat věcí (lidí), které mi pořád ještě zůstaly, tak na to nebudu muset myslet. Jak jednoduché.


Z čeho jsem opravdu šťastná, a co mi vrtá halou pořád a pořád, je ten kamarád. Já nevím. Dneska jsem ho zase potkala. Jaká náhoda že? Nikdy v životě jsem se s ním nepotkala mimo tělocvičnu. To mi připomíná....dělám sporotovní gymnastiku (už 10let). A teď najednou ho potkám když jdu na trénink. Já bych si ho ale nevšimla. A co víc mě udivuje, že on sám zamnou přišel. Když jsem ho jednou (jenom jednou!) potkala tak mě ztěží pozdravil.
Jednoduše jsem šla. Sluchátka v uších a koukala do země. Najednou předemě skočil něaký kluk. Zasekla jsem se. A asi 10 vteřin čuměla na jeho boty. Pak jsem se vzpamatovala a odvážila se podívat o něco víš. Bohužel nejsem extra velkého vrůstu a tak moje oči spočinuly na jeho tričku. Nasadila jsem americkej úsměv (to dělám vždycky když někoho potkám) a koukla jsem se víš. A on to byl on. Byla jsem trochu překvapená, ale docela ráda.
"ČÁÁÁÁU"
"Ahoj" (a zase ten udivenej výraz spolu s úsměvem)
"Kam jdeš?"
"Na trénink, jako vždycky."
"A co to máš v uších?"
"Takový pěkný náušnice." (smích)
"Aha, no ale vypadá to jako rohy"
*výbuch smíchu*
"Tak to teda děkuju, ale promiň já už stejně budu muset jít"
"Hm, aha...no tak čáu."
Dementí rozhovor. A moje náušnice nevypadaj jako rohy. V jednom uchu mám spirálu. A v druhým takovej roztahovák nu. Silně se mě to dotko. Ne dělám si legraci.
Zítra jedeme na šk. výlet. Předpřipravit nevim jestli něco stihnu, ale pokusim se. Tak se mějte krásně.
S láskou ...já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peťka ;) Peťka ;) | Web | 17. června 2008 v 20:01 | Reagovat

tomu řikám vážně zajímavej rozhovor... :D ale tak aspoň jste spolu mluvili... :D to já mám poslední dobou problémy i s tim! :D

jinak výlet si řádně užij a pak poreferuj!!! ;)

2 Flowda Flowda | 17. června 2008 v 20:02 | Reagovat

R Á D A     B Y C H      T I          N A P S A l A        K O M E N T Á Ř     ,A L E      M Á Š      T A D Y      H R O O O Z N Ě     M I N I A T U R N Í    P Í S M IO !!! : D

3 Miss.Maková Miss.Maková | Web | 17. června 2008 v 20:03 | Reagovat

Tyhle nečekaný rozhovory jsou vždycky dementní (teda aspon mě se to tak vždycky stane :D)...Tak si to na výletě užij (taková zvdvořilá věta :D)

4 DanusH <3 DanusH <3 | Web | 17. června 2008 v 20:14 | Reagovat

uzasnej desing ♥

a zajimavej rozhovor..:)

5 Werča Werča | E-mail | Web | 17. června 2008 v 20:49 | Reagovat

Zvláštní rozhovor, ale aspoň něco, ne?:) Bůhví, jak se to všechno bude vyvíjet...;) A školní výlet si užij:)

6 Nicki Sharp Nicki Sharp | Web | 17. června 2008 v 21:32 | Reagovat

juj si to uži na tom výlete miláčik ˘˘

aaaaa eh ten chalan nemá chybu ako xDD

7 janina janina | 18. června 2008 v 12:57 | Reagovat

No to teda.........Musíš mít hezkou postavičku. Podle fotek teda nevím, ale musíš když sportuješ a ještě tak dlouho. To já po dvou dětech. Kde je mých 55 kg.

Jinak dementní rozhovor. Myslím, že horší by bylo:"Jak je dnes krásně,že?" ....."Doufám, že tak bude i zítra."........."Mohlo by být jako převčírem." Atd.

Tohle vaše docela šlo. A je fajn, že si všimnul. Když jsme se tak nějak odkopli s mou takzvanou kamarádkou kdysi před léty, tak si mě taky začali chlapci více všímat. Jenže já už byla zadaná mým manžílkem. Mimochodem on mi otevřel očka a já pak viděla tu "kámoškuů ve správným světle. A jsem ráda, že ji už neuvidím.

8 untitled untitled | Web | 18. června 2008 v 17:52 | Reagovat

to víš že jo....nemá to cenu se trápit, ikdyž je těžké mít tu sílu....proto máš blog aby ses vypsala z tvého trápení atd........aspoň tak to dělám já.....a pak mi je mnohem líp.....neboj postupem času to opravdicky překonáš......°;)

no, dobrý setkání a rozhovor :D....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama