Bylo okolo třičtvrtě na osm, včera ráno. Vystopila z autobusu, který jí dovezl do centra. Už zase. Zase? Ještě pořád přemýšlela nad tím, jestli někdy najde někoho jako je Shakespear, nebo jiný člověk, který by jí tak imponoval.
Šla na zastávku, kde měla v půlu sraz se svojí kamarádkou, s kterou měli vyrazit na trénink. "Píp"..Smska. "Promiň, přijedu o jednu tramvaj později Klárka"..Hm, fajn pomyslela si. Dojdu na zastávku a tam budu pozorovat lidi. Ha, to byla její oblíbená činnost.
Už byla jenom kousek od místa, ze kterého by měla parádní výhled na všechny čekající pasažéry.
Už byla jenom kousek od místa, ze kterého by měla parádní výhled na všechny čekající pasažéry.
BUM.
Byli tam. Tak brzo. Místo toho, aby spali. Přímo před ní. Centrum je rozkopané, kvůli přípravám na MS.Jiná cesta než-li kolem nich nebyla. Vlastně by to kvůli nim stejně neobcházela. Ale byl tu ten pocit, že je i jiná možnost. Ale ona nebyla. Uf..už byla přímo před nima. Cítila oči přilepené na ní. Věděla, že se na ně nepodívá, nesmí. Nepodívala. Byla ráda. Buch, buch, buch..co to? Aha, to je jenom její srdce.
Bylo jí špatně. Věděla, že tímto to končí. Nepodívala se na ně, nepozdravili se. Je konec.
Bylo jí špatně. Věděla, že tímto to končí. Nepodívala se na ně, nepozdravili se. Je konec.
Je konec, s její životní etapou. S její žiotní fází. Je konec s lidmi, o kterých si stejně vždycky myslela, že jí nikdy nebudou brát mezi sebe. Život by byl jednoduší, kdyby neexistovali. POdle ní, to bylo roztáčecí kolečko, spění k závěru jejího kamarádství. Takže čeho lituje? Vlastně ničeho....Je ráda. Je svá.
Ale má pocit, že je sama?....ach.
Ale má pocit, že je sama?....ach.
To ona..Charlotta...
DanusH <3 |
To je krasne napsany :)